Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Inovace ICT kurikula

Dne 20. března 2013 schválila vláda České republiky aktualizovanou Státní politiku Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice. Dokument konkrétně uvádí, že „…je nutné zdůraznit, že počítačová, resp. digitální, gramotnost je stěžejním prvkem pro rozvoj znalostní a informační společnosti. Informační technologie by měly prostupovat celým procesem výuky na základních školách, nikoli jen v předmětech typu „Práce s počítačem“. Plné zapojení moderních technologií do výuky všech předmětů vnímá stát jako nezbytné v rámci posunu vzdělávacího systému od prostého mentorování faktů k důrazu na čtenářskou gramotnost, komunikační dovednosti a logické myšlení.” Součástí usnesení vlády k této koncepci je soubor opatření, z nichž se opatření č. 16 týká problematiky vzdělávání a ukládá MPSV ve spolupráci s MŠMT vypracovat strategii pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

Usnesením č. 538 ze dne 9. července 2014 schválila vláda Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, která nově stanovila základní rámec pro další rozvoj českého vzdělávacího systému. Součástí tohoto rámce je i rozvoj digitálního vzdělávání a jedním z jeho strategických a koncepčních dokumentů je Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Ta byla přijata vládou 12. listopadu 2014 jako usnesení vlády ČR č. 927/2014.

Z některých výstupů k problematice rozvoje digitálních kompetencí (gramotnosti) se může zdát, že důvodem pro začlenění digitálních technologií do vzdělávání a rozvoj digitálních kompetencí žáků (občanů) je konkurenceschopnost naší ekonomiky. Nahlížet vzdělávání pouze optikou uplatnění na trhu práce daného stavem naší ekonomiky a aktuálními záměry na její rozvoj je ale poněkud zúžený pohled na věc. Úkolem vzdělávání je připravit žáky a studenty na život ve společnosti, kde trh práce je jen jedna část reality, které budou čelit. Jako argument postačí, uvědomíme-li si, jaká témata aktuálně hýbou veřejnou diskuzí u nás. A potom, ještě v rámci uvedení do problematiky, si uvědomit, jakou roli v této veřejné diskuzi hrají digitální technologie. Otázka zní – dokážeme předjímat, jak by realita mohla vypadat za pět, deset, více let a (!) shodneme se, jak bychom chtěli, aby vypadala?

Hned na začátku je třeba poznamenat, že téma často vzbuzuje emoce, namátkou:  Svět za 18 let: zmizí polovina pracovních míst. Odepsaní jsou učitelé, vojáci i horníciIndoš střídá TabdošDigitální demenceDigitální demence a antidigitální džihád Manfreda SpitzeraNechte povinné programování být!…  Pro někoho bude nutné si jako první krok přiznat, že digitální technologie tu jsou, setkáváme se s nimi prakticky všichni denně a používáme je. A čistě ze zkušenosti s vývojem technologií předpokládat, že technologie se budou dál vyvíjet a dál budou ovlivňovat naše životy. Běžně dostupná moderní digitální zařízení zpravidla nejsou myslitelná, přesněji plně funkční, bez připojení k internetu. Možnost propojit se, svobodně sdílet informace, spolupracovat, obchodovat, bavit se, učit se (cokoli od kohokoli) prostřednictvím digitálních sítí a data, která v rámci těchto aktivit poskytujeme, způsobila už leckomu vrásky na čele. Ve vzdělávání se na téma vlivu rozvoje digitálních technologií ve společnosti diskutuje ve dvou liniích:

  1. jak se proměnily požadavky na kompetence, které (informační) společnost a každý z nás potřebuje k úspěšnému a spokojenému životu,
  2. jak se proměnily způsoby, kterými je možné těchto kompetencí dosahovat a rozvíjet je.

Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (dále SDV) popisuje vizi vzdělávání v digitálním prostředí a navrhuje opatření, která zajistí podmínky příznivé pro rozvoj vzdělávací soustavy v duchu této vize. Vize říká, že „vzdělávací systém bude zajišťovat výbavu každého jedince bez rozdílu takovými kompetencemi, které mu umožní se uplatnit v informační společnosti a využívat nabídky otevřeného vzdělávání v průběhu celého života„. Jako většina vizí je i tato poněkud matná a lze si pod ní představit mnohé. SDV zpřesňuje cíle na nejbližší období:

  • otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,
  • zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,
  • rozvíjet informatické myšlení žáků.

Jedny z opatření SDV jsou i revize a aktualizace rámcových vzdělávacích programů (RVP). Úprava a schválení nových RVP je nezbytná podmínka naplnění cílů, které stanovuje SDV. K proměnám výuky a rozvoji potřebných kompetencí žáků ale zdaleka nestačí. Většina opatření SDV také směřuje k podpoře tohoto základního kroku (vzdělávání učitelů, rozvoj školní digitální infrastruktury, podpora inovací ve vzdělávání, příprava učebních a metodických materiálů, veřejná diskuze a kampaň vysvětlující a obhajující potřebné změny).

Úkolem pracovní skupiny k inovacím ICT kurikula Národního ústavu pro vzdělávání je učinit první krok:  zpracovat koncepci rozvoje digitální gramotnosti a informatického myšlení žáků od počátků školní výuky, vymezit v duchu této koncepce vzdělávací obsah a navrhnout začlenění tohoto vzdělávacího obsahu do rámcových vzdělávacích programů.